úterý 31. ledna 2012

15. Sněhulák po třetí

f 3,2, 1/640, ISO: 80

Doufám jen, že myši, které se pustily do sněhuláčího nosu, bydlí někde v hájovně nebo v lese. Fakt bych nerada, aby se rozhodly, že už jen kvůli té výborné mrkvi se u nás zdrží!

Tímto příspěvkem jsem se dohnala v projektu a zítra už jedu v reálném čas.

14. Vítkova tombola

Vítek přece taky musí vyrábět tombolu na ples! Nejdřív mi pomáhal, ale pak začal se svou vlastní verzí. To nastlané na zemi jsme museli uschovat do krabice a prý to dá strejdovi Pavlovi, až přijde z plesu! Ani maličké kousky jsem nesměla zamést do koše, všechno si posbíral.

f 2,8, 1/5 s, ISO: 400

pondělí 30. ledna 2012

13. Satelit

Jo jooo, fakt jsem ho nechtěla. Připadaly mi trapné ty řady nových domů s talířem na střeše. Dokonce jsme se v tom s drahým shodli. Jenže pak jsme zjistili, že naše nová televize má zabudovaný jakýsi slot a karta byla k televizi zdarma. Takže koupě antény se nám zdála zbytečná a už máme taky ten blbý talíř. Tedy máme ho už pár dní, teprve dnes se nám ho podařilo správně naladit a máme víc než čtyři veřejnoprávní programy. Ale ani nemám pocit, že by nám víc stanic nějak chybělo, my tu televizi potřebujem konec konců jen na ten večerníček, ale tak co už, každý potřebuje nějakou hračku, že...

12.

Dnes ráno se mi povedla krásná fotka, jsem na ni velmi pyšná, líbí se mi mnohem víc, než stejná vyfocená na automat. Nedivte se, propadala jsem trudnomyslnosti, že furt nevím, jak co fotit, že sice nastavím správnou závěrku a clonu, ale že ten automat to má prostě lepší. No, nemá! První fotka automat, druhá jááááááá.

automat  f 3,2, čas 1/60, ISO 80

já f 3,2, 1/50, ISO 80, vyvážení bílé manuální
Na první fotce je ta obloha úplně mimo, realita odpovídá té mojí, manuální. A ještě jsem zkusila podle fototipu záběr na výšku, ten se mi taky líbí moc, nemůžu se nepodělit.

f 3,2, čas 1/100, ISO 80
Ta poslední by mohla být malinko ostřejší, pravda. Všechny tři focené ráno po sedmé z otevřeného kuchyňského okna, už mi začínala být poněkud zima, ale byl to velmi příjemný fotografický zážitek :-)

neděle 29. ledna 2012

11. Hokejista

f 5,6, 1/160s, ISO: 80


Už loni Vítek zkoušel bruslit na kačenkách, celkem mu to šlo, ale letos je vidět opravdu pokrok. "Chodí" tak, aby mu to klouzalo, je celkem rychlý, nebojí se, když spadne, dělá drahoty, ale ví moc dobře, že já ho zvedat nebudu, takže bez problémů vstane sám. Včera jsme řešili hlavně ty technické věci typu jak se správně drží hokejka (ještě, že jsem si vzala taky, nebyla jsem schopná z hlavy říct, která ruka má být nahoře a která dole), jak praštit do puku a tak. Ukazovala jsem mu, že má držet hokejku nalevo, já ji tam taky držím, ale jinak všichni okolo, ač taky praváci, drží hokejku napravo. No tak uvidíme, podstatné je, aby měl správný úchop, druhou stranu zkusíme později.
Dneska už odrážel puk zkušeně, dokonce měl i takový ten hráčský postoj, že si dá jednu nohu víc dozadu, aby měl větší stabilitu, škoda, že dnes jsem foťák neměla, ale byli jsme bruslit až za tmy (za světla se hrál hokej a tam je lepší se neplést), takže fotka by stejně byla bídná, vynahradím zítra.
Tak se zdá, že nějaké sportovní geny po strejdech podědil, každopádně to budeme podporovat!

f 5,6, 1/250 s, ISO 80


Všimněte si puku v bráně :-) Tady drží tu hokejku blbě, je to včerejší fotka, napomínala jsem jen občas, aby nebyl moc zpruzenej. Dneska už se sám ptal, jestli drží hokejku správně :-))

10.

Moc toho ze sněhuláka nezbylo... Jsou na tom ti z papíru a fima lépe? Rádi bychom mu udělali novou hlavu, ale jaksi není z čeho. Vítek má tendence u kraje silnice vybírat "vhodné" hroudy sněhu, jakože hlavu, ale zatím vždycky vybral ty vydatně přimrzlé (nepodporuju ho v tom, protože kdo asi tak by tu hroudu nesl, hmmm?)

čtvrtek 26. ledna 2012

9. Kvete!!!

f 2,8, 1/3, ISO 400


Raduji se, tahle orchidej vykvetla až po přestěhování. Stěhovala se s poupaty, dost jsem se bála, že opadnou, ale vydržely a rozkvetly. Doufám, že to znamená, že se jim tady bude dařit podobně jako ve starém, protože brambořík, který jsem dostala, tady bídně zahynul, ať jsem dělala, co jsem dělala. Utěšuji se, že byl možná přemrzlej, a tak to měl stejně spočítané.

8. Tombola

f 2,8, čas 1/10, ISO 400 (manuááááál, huráááá)


Tak si motám lístečky. S páskováním pomáhá Vítek, řezačka na papír je totiž báječná hračka, jak jinak, a já si motám a motám. Příjemně se u toho relaxuje, velmi mi podobná "aktivita" chybí, uvažuju, že až budu mít namotáno, začnu zase něco vyšívat. Třeba obrázek pro nové mimino. Což mi připomíná, že bych ten, co jsem vyšívala, než se narodil Vítek, mohla už konečně nechat zasklít...

7.

Hromada pracovních povinností mi kazí odhodlání. Tak s tím dneska pohnu, abych nebyla pozadu.

f 2,8, čas 1/30, ISO 100, automat, s bleskem, vůbec se mi to nedařilo pěkně nastavit manuálně. 


Nevíte, proč někomu nestačí prostý jeřáb, proč musí jeřáb stavět na gauč a tvrdit, že je to loď? Ty klacky jsou tam proto, že jeřáb na gauči nedrží a je třeba ho zapřít.

neděle 22. ledna 2012

6. Sněhulák

Tak jsme si postavili sněhuláka, dnes to šlo výborně, ani jsem neměla v plánu, že bude tak velký, ale ono to šlo samo.

DMC-F7Z, clona 3,2 čas 1/800, ISO: 100


Odpoledne mu vítr odfoukl kyblík, vypadlo mu oko a nějaké knoflíky, naklonil se na stranu, ale zatím drží. Doufám, že zítřek přežije, pak už by se mělo začít zas ochlazovat.

sobota 21. ledna 2012

5.

Dnes jsme si krásně zajezdili na bobech, já tedy ne, jen Vítek. Příhodný kopeček máme blízko, je to cesta v lese, auta tam občas jedou, ale vysvětlili jsme si, co dělat, když auto jede a dobrý! Vítek dole vyskočí a běží nahoru. Výborná aktivita, zbytek dne byl poněkud vláčný, chlapec. Já jsem mu nejdřív chodila naproti, ale pak mi nakázal, ať čekám nahoře, tak co bych neposlechla :)))
Navečer začalo sněžit, a to tedy vydatně!

Panasonic DMC-F7Z clona 3,3, čas 0,625 s (krupaj, kde je ten zlomek???), ISO: 400

Teď už sneží méně, skoro bych i řekla, že to takhle stačí.

pátek 20. ledna 2012

4.

Měli jsme v garáži dlouhý žebřík a já jsem odmítla tam najíždět dokud tam bude. Žebřík už tam není a tak mě drahé dítě motivovalo k tomu, abych tam zkusila zajet. Nakonec se mi to celkem podařilo, na to, že musím couvat do zatáčky a do kopce, byla jsem na sebe docela hrdá. Vítek to komentoval tak, že se s tím šmrdlám (ano, tohle slovo opravdu použil) a dneska, když zajížděl táta, tak mi povídal: "Vidíš? Táta se tam nekrosní jako ty!" Psche! Chlapi jedni! Jednu věc teda nechápu, když muž zajíždí na místo u supermarketu, tak si nejméně dvakrát popojede, než je spokojený. Do garáže (na couvačku, do zatáčky a do kopce) prostě zajede na první pokus. 


Ptala jsem se, jak to dělá, podle čeho se směřuje, jen pokrčil rameny. Dobrá tedy, mužský a ženský mozek fungují odlišně, ale ty komentáře od tříletého muže bych si tedy vyprosila!

čtvrtek 19. ledna 2012

3 / 365

No není každý den posvícení...
Fotku s umělým světlem jsem nechtěla, jenže odpoledne jsme museli brzy domů a pak než jsme se vyhrabali, už se stmívalo. Fotka je to tedy bídná, ale když každý den, tak každý den. Budu se muset systematizovat a ten foťák tahat fakt všude.
Aspoň máme zdokumentovaný sníh, celý večer prší a prší, takže z něho zas nic nezbude. Letošní zima je jakási podivná. Jdeme ke studánce pro vodu, Vítek nese tašku tam, já zpátky. Teď máme látkovou, ale dost se špiní, zvlášť teď v zimě, a ty ucha nejsou nic moc, chtělo by to něco vychytanějšího, nemáte někdo nějaký tip?


Panasonic DMC-FZ7, clona 3,6, závěrka 1/1,6, ISO: 200
Škoda, tentokrát jsem se na ty fotky ani nepodívala, asi bych na tom displeji stejně viděla houbeles.

středa 18. ledna 2012

2 / 365

Pár týdnů jsme byli všichni zdraví, až jsem se divila. Tak mi to patří, Vítek začal rýmovat v neděli večer, v pondělí nemoc kulminovala, teď už je téměř ok, až na zbytkovou rýmu. Dnes přišel napůl mrtvý z práce muž, takže já jsem na řadě v sobotu nebo v neděli. Vítek se léčí jen kapkami do nosu a echinaceovými vitamíny na podporu imunity, Petr ovšem podle svého zvyku do sebe nacpe co najde, v důsledku čehož mu bude bídně mnohem déle než Vítkovi.
Ráda bych si psala k fotkám poznámky o nastavení foťáku, než víc proniknu do toho tajemna, zvláště pak k fotkám v manuálním režimu.

Panasonic DMC-FZ7, clona 2,8, závěrka 1/3, ISO 100

úterý 17. ledna 2012

1 / 365

Už loni jsem si říkala, že by nebylo špatné se zapojit do projektu 365. Určitě jste už o něm slyšeli, pokud ne, informace třeba tady.
A tak dnes začínám, číslo 1. Konečně máme olištované patro. Lino jsme pokládali sami, hlavní řezač jsem byla já, to jsme stihli ještě před Vánocemi. Lišty jsem nalepovat odmítla, lepidlo otřesně smrdí a páchnou i ty lišty, takže lepení muselo počkat, až bude mít čas drahý. No a dnes byl ten slavný den, dolepil všechno. Intenzivně větráme, není to jen tak. Máme to ale krásné, chválím a chválím.


Rozpočet od podlaháře byl cca 70 tis, my jsme se vším všudy vešli pod 20. Jasné, nemáme Novilon, ale obyčejná lina v ceně do 300 za m2, taky nepočítáme s tím, že by vydržely 20 let, až děti odrostou, uděláme si dřevěné podlahy. A co se týče pokládky, nic na tom není, ani na těch lištách, takže jestli váháte, směle do toho!

Povánoční

První Vánoce v novém, byla to paráda. Taky se nám Štědrý den podařilo zorganizovat tak, že nebyl velký stres, skoro vše jsme měli připravené předem, prostě to vyšlo.


Vítek dostal vytoužený jeřáb na ovládačku, radost byla ohromná!


Jeřáb je větší než kluk...