pátek 21. září 2012

Nečekané volno

Dnes jsem si vyšla jen tak s kabelkou. Ne s taškou na kočár, s opravdickou kabelkou. A neměla jsem v ní ani čistou plínku a dokonce ani náhradní bryndák. Šla jsem si jen tak, úplně bez mimina! Poprvé od doby, mám dvě děti. Nakrmeného Vojtu i Vítka jsem předala babičce a vrátila se až za celé tři hodiny. Výlet to tedy nebyl za úplně radostným účelem, šla jsem řešit něco pracovního. Mimochodem, už jste někdy řešili něco na finančním úřadě v pátek o půl druhé odpoledne? Velmi výživné to bylo, často jsem měla před očima tohohle smajlíka:

Marný...

No uvidíme, výstup ještě žádný není.
A Vojtíšek celou dobu spal, takže parádička.

středa 19. září 2012

Zpomalený film

Tak to je přesná definice našeho Vítka. Na všechno má TOLIK času! Ne tak už já. Plánovat si větší časovou rezervu nepomáhá. A tak pořád opakuji, jako zaseknutá gramofonová deska: Oblíkej se, jez, kde máš bačkory... A on sedí a hledí, stihne u jídla probrat všechno důležité jako třeba proč mají zajíci rádi (naši) mrkev, proč je venku zima a nebo proč se lev jmenuje lev.
Dneska už toho bylo fakt přes míru, musela jsem se jít navečeřet do vedlejší místnosti.
Když potom seděl na záchodě, povzdechla jsem si k muži: "Jestli on se dožije dospělosti..." "Tak my ne!" dokončil za mě :o).

pondělí 10. září 2012

G

Máme G!
 Tedy spíš Vítek má g.
A tak pilně trénujeme Garáž, Gril, Grep a dokonce máme i GumáKy! Velký pokrok, tohle písmenko, chválím a chválím a dokonce ani neprotestuje a opakuje, žádné fňukání, že to neumí a že mu to nejde, jupí. Konečně nějaký vývoj v řeči, věřím, že brzo bude všude i K tak, jak má být, občas se zadaří dědečeK nebo chodníK, jinak pořád máme tolečto a tak podobně. Ale ono to půjde.
Dneska jsem se chtěli pochlubit babičce:
Já nahazuji: "Vítí, G."
Vítek (hluboce se zamyslí a začne): "HolínKy, Gauáž, Guil, GumáKy" :o))

sobota 1. září 2012

Porodní

Dlouho myslím na to, že jsem slíbila napsat o tom, jak se Vojta narodil. No nevím, mám tak nějak pocit, že se to nehodí, nevím, jednoduše mi to nejde. 
Jen brodskou porodnici chválím, kudy chodím. 
A pár věcí potřebuji předat. Všichni vědí, jak je psychika důležitá, ale jak je to doopravdy, to se nedá sdělit. Vím, že rodí tělo, ale hlava ho musí nechat. A je to síla, páni! Někdy to může trvat dlouho a nemusí to být špatně. Že miminka voní, to je známé, ale jak voní nekoupaný novorozenec, to se nedá popsat.
Nikdy, nikdy na tu vůni nezapomenu.