Ženichové

Chlapečkové krásní moji

Zase ty masky

Letos to bylo napínavé. Nejdřív se chtělo jít za stegosaura. Pak za T - rexe. Nažhavila jsem mozkové závity a přemýšlela, jak by se taková maska dala vytvořit. Pak vedl gormit (netuším, co to je). Následoval transformer. Začínala jsem si zoufat, nemám ráda ty kupované masky z polyesteru. A pak, pak to přišlo. Pod vlivem Gumídků, kteří následují po Večerníčku, se Vítek rozhodl jít za rytíře. Zajásala jsem a výbornou myšlenku podporovala, jak jen to šlo.
Vyrobila jsem helmy. Taky koně. Brnění a meč.
Postřeh I.: není dobré stříkat barvu dovnitř helmy - Vítek měl stříbrné čelo a uši :-D.
Postřeh II.: některé barvy naštěstí na kůži nijak moc nedrží, moje prsty a Víťovo uši jsou toho důkazem.
Postřeh III.: batolatům nemá cenu se patlat se složitou maskou - Vojta si nechal helmu na hlavě max. 5 vteřin a meč, který jsem vyrobila olepením izolačky kolem vystřihnuté karimatky, mu vydržel 45 vteřin.
Ale užili si to rytíři moc!

Rytíř v obležení krásných dam...

Všimněte si čertovského výrazu rytíře Vojtěcha!

Máme budoucího prvňáčka

Panečku...
Já vám nevím, nějak to uteklo, nebo co.

Konečně zima

Radujeme se, že už je konečně zima i podle počasí, nejen podle kalendáře. Každý cenťáček sněhu vítáme s nadšením - Vítek testuje svoje první běžky a teploty hluboko pod bodem mrazu nás naplňují radostí.
Vítek zdatně bruslí od loňska, ale je vidět, že letos je větší a silnější a začíná být docela rychlej. Zatím jsem se nedostala k tomu, abych se s ním poměřila, ale trochu se obávám, že mě převálcuje levou zadní...

Vojta přešel led po svých, nasadili jsme mu kačenky a on se rozběhl jakoby nic. Držením za ruku se neztrapňoval.

Aspoň že pozadu jezdit zatím neumí :-)