Výživné dopoledne

Vojta si tiše hraje v koutě v knihovně. Podezřívám ho, že vzal fixu a tvoří nějaký další abstrakt na nevhodném místě (dva máme u schodů). Ukáže se, že má něco onačejšího, našel vosu (živou!!!) a hraje si s ní. Podaří se mi přimět ho, aby ji pustil, aniž by některého z nás ta potvora štípla. Je nějaká velká. Vyřeším vosí problém plácačkou, aspoň pro tentokrát.
Za chvíli slyším ránu a řev, přibíhám a zjišťuji, že Vojta opět vylezl na stůl a spadl, jak jinak než přímo na hlavu. Má to pěkně promáčklé, bude boule jako zeměkoule. Pohotovostní arnika nejde vyklepat, zjišťuju, že kuličky jsou slepené k sobě (kdopak ocucával lahvičku a říkal koko???) a tak po chvilce marného hledání jiného balení (doplnit zásoby!) tohle rozbíjím paličkou na maso. Ovšem situace nevypadá moc dobře, nejsem schopná zjistit, jestli zornice reagují, zdá se mi, že buď málo, nebo vůbec, pokládá si hlavu a je celý zelený. Volám mamku na konzultaci a nakonec vyrážíme směr nemocnice. Na příjmu se panu doktorovi zdá Vojta celkem ok, ale odesílá nás na rentgen. Trochu se děsím, jak přimějeme pytel blech ležet bez hnutí, ale jak není ve své kůži, jde to překvapivě snadno. Snímek je v pořádku, ale pro jistotu si máme zajít ještě k dětskému neurologovi. Velice nás všechny pobavil rentgen hlavy, pěkně tam byly vidět neprořezané zuby, škoda, že se pan doktor nedal přemluvit k vytištění. Bloudíme špatně označeným areálem a Vojtovi se překvapivě uleví a je jak vystřelený z rakety. Vyčkáváme na vyšetření, je čas oběda, ale je čím dál jasnější, že torpédo je naprosto v pořádku, tedy až na tu bouli. A taky že jo. Na příjemnou doktorku dělá oči a pak se předvede i se svým "bagrrrrrrr, tatra". Ovšem otázka paní doktorky, jak se takové dítě dostane na stůl, mě vcelku pobavila... Za deset vteřin, že. V čekárně pak během oblékání třikrát vylezl na lavici, kolemjdoucí sestřička žasla.
Jsem moc ráda, že to všechno dobře dopadlo, protentokrát, ale mám takové neblahé tušení, že s tímhle torpédem si ještě hodně užijeme.
Drahý se nechal slyšet, že Vítka bylo třeba hlídat do roku, Vojtu od roku dokud. Na můj dotaz, co se myslí tím dokud, jsem se dozvěděla, že dokud si ho nenajde nějaká slečna, která ho bude hlídat místo nás :-)