úterý 28. prosince 2010

Bruslařské povídání

Jak se mi ulevilo, když jsem dočetla toto. Mám dítě sice jen jedno, ale taky jsem to zvládla, aniž bych ječela nebo mu pleskla na zadek, aby už, do prkýnka, měl pro ten řev důvod. Tak jsem na sebe pyšná.
Rybník máme hned před oknama, po pár hokejových exhibicích (dítě boty, rodič brusle) se zdálo, že by ho to mohlo bavit, jsem včera koupila hokejku odpovídající velikosti a brusle kačenky.
V kačenkách a s novou hokejkou strávil celý včerejší večer a dnešní dopoledne a pořád že půjdeme bruslit. Volněji bylo až kolem třetí odpoledne, což už bylo pro něj celkem pozdě. Novou hokejku nevzal prakticky do ruky. No dobře. Na bruslích mu to celkem šlo, capkal statečně. Pak si je nechtěl sundat, pak nechtěl hokejku, pak nechtěl chodit, já odmítla tahat zase na saních, přece jen se musí venku taky hýbat, že, brusle si nechtěl znovu nasadit, puk neviděl...
To už jsme na ledu byli jediní, tak jsem si aspoň zabruslila já, běhal za mnou, vypadalo to skoro jak na sociálku, ale tak co. Tím se utahal ještě víc a začal ječet. Rybník je na návsi, všichni si to museli dost užít. No jen doufám, že až bude méně unavený, bude ho to víc bavit.
Ještě, že jdu zítra na chvíli do práce ;)

Vánoční

Moc pěkné to bylo, škoda, že to tak rychle uteče. Ač jsem se snažila přípravy maximálně rozvrhnout, stejně mi zůstalo balení na 23. večer, takže jsme šli spát asi o půl druhé. Dávám si předsevzetí do příštího roku, nakoupeno bylo dávno, takže balit postupně by nebyl problém, jen vymyslet, kam to schovat, ale v novém příští rok už bude schovávaček dost ;-).
 Jednu chvíli se mi zdálo, že Vítek bude mít málo hracích dárků - sadu nářadí zabalenou nadvakrát a houpacího koníka, ale nakonec se ukázalo, že to bylo množství víc než dostatečné. Koníka si rozbalil až nakonec po dlohém přemlouvání, nářadí bylo mnohem důležitější. Měkké dárky komentoval "obečení" a odkládal stranou :-))) Knihy si prohlídl, ale nářadí bylo hvězdné. 
 U babičky dostal hrající kytaru, hned si ji dal pod paži a hrál a tancoval :-))) Když jsem ho na mikulášské přemlouvala, aby si zatancoval, tak stál jak solný sloup. Taky by mě zajímalo, kde okoukal ty rockerské pohyby. Tak jsem naznala, že hudební talent je třeba rozvíjet a příležitostně zakoupím nějaké další hudební nástroje, určitě taková ta znělá dřívka, ta se mu velmi líbila na cvičení.
A pak dostal ještě koloodrážedlo, sedl si a jel, ne tada nějak daleko, ale šlo mu to.

čtvrtek 16. prosince 2010

Cvičení

Velmi mě těší, že v té naší prťavé vesnici (a okolí) se najdou aktivní maminky, které organizují cvičení s dětmi. Půl hodiny cvičí děti (rozuměj, cvičí maminky a občas se nějaké dítě zapojí) a pak půl hodiny maminky samy za větší či menší asistence dětí. Například náš chlapec to považuje za výbornou zábavu, máma leží na zemi a to je skvělá příležitost, jak po ní lézt, sedět jí za krkem a tak podobně.
Cvičí i ženské večer, ale tam jsem se jaksi ještě nedostala. Minule jsem na to byla hodně natěšená, ale došlo k informačnímu šumu ohledně začátku cvičení a tak jsem tam dorazila ve chvíli, kdy se cvičenky už chystaly domů. Ale jednou se to určitě podaří!

úterý 14. prosince 2010

Dj

K čemu máme ty spousty hraček, když největší hit je tohle světýlko a v těsném závěsu sluchátka k počítači.
V rukách má takové to kolečko na ovládání zvuku a zesiluje a zeslabuje pořád dokola. Obvykle ještě drží jednu ruku na uchu.
Ty tváře má červené proto, že jsme právě strávili skoro dvě hodiny venku a teď svačí a kouká na Krtka.

neděle 12. prosince 2010

Poštěstilo se

a narazila jsem na velmi zajímavý web, díky kterému dostala konrétnější obrysy jedna akce na červen. Bude s tím fůra práce, ale už se na to těším!

pátek 10. prosince 2010

Pohádka

Byla jedna tubta (rozuměj trubka). A ta ežeja na zemi a byja mooooooooooc smutná. A pak pšišji páni a tu tubtu ohnui a natšei bauvou. Pšidějaji tu tubtu na poštej a tu poštej daji do obšodu. A kdo do toho obšodu pšišeu? Táta a máma. A toupili ši tu poštej i s tou tubtou a tak je ta tubta tady s náma a je mooooooooooooooooooc áda.
Bohužel hlasový záznam se nepodařilo pořídit, jeden nikdy neví, kdy začne rádio vysílat a rádio zásadně nepředvádí nic na povel.
Pokud byste něčemu nerozuměli, ptejte se v komentářích :-)
Abyste si nemysleli, že máme geniální dítě, tak vězte, že autorem je táta.