Nákupní

Dnes jsem se rozhodla, že některé nákupy (boty) již nelze odkládat a vyrazili jsme do města, co trvá na to, že je velké ;-)
Nejdůležitější byly ty boty. Pro dvouleťáka. První pár neprošel. Což znamená "Tyhle se mě nelíbí". Vyhledala jsem další. U třetího páru se zdálo, že jsem vyčerpala možnosti vzorů, které jsem byla ochotná zakoupit. Naštěstí na druhé straně regálu byly ještě jedny, dokonce ve slevě. Odsouhlaseny, zakoupeny. Zase jsem se přepočítala, když jsem čekala tyhle stížnosti (to se mi nelíbí) až tak za 10 let... Jo a jednička, dvojka a čtyřka vypadají skoro úplně stejně!
Bod dva, diář pro mě. Proč jen jsem lezla do papírnictví, co je zároveň hračkárna??? Odolnost nakupující matky řádně vyzkoušena, nepovolila. Diář měli jen jeden, kupodivu týden na dvoustraně, který jsem potřebovala, za cenu velmi příznivou, takže barvu jsem mu odpustila.
Bod tři, drogerie. Dobrý, mají tam hrací centrum. Až na scénu kvůli parkování vozíčku dobrý.
Bod čtyři, přesun na náměstí, dvě kolečka kvůli parkingu.
Otrava v květinovce, nevyspalý dvouleťák, netřeba komentáře.
Konečně jdeme pro rybičky. Obvyklé vzdychání nad papoušky (rosela za 900,- ?!?), rybičky neměli.
Navrhuji další zverimex, přesun vozem a pěšmo, nervy ubohé matky se již tenčí. Dětičky se čím dál více podobají nevycválané zvěři. Ani tady neměli ty správné rybky.
Zastávka v zelenině, přežívám jen kvůli vědomí, že je to poslední obchod.
Následuje návštěva, která je odměnou pro všechny :-). Teta mě seznamuje s praxí jedné své známé, která z takovýchto nákupů chodila dostatečně zásobena alkoholem. No, potom už je mi to jedno, já bych potřebovala vzpruhu v tom obchodě, to bych asi vypadala dost blbě, kdybych si tam nahýbala sedmičku bílého...
Ale určitě bych z toho nebyla tak vyřízená, jako dneska ;-)