Různé

Někam jsem založila důležité úřední lejstro a nemůžu ho najít, ačkoliv všechny takové dokumenty zakládám jen na jedno místo. Asi budu muset zítra začít hledat něco jiného, abych našla tohle. Bonusem je, že jsem při hledání uklidila 8/10 svého pracovního stolu, tak aspoň něco.
Koupila jsem si milimetrový papír a pomalu se začínala rozhlížet po tom, kde nakoupím sazenice a ukázalo se, že návoz hlíny se opět odkládá. Tož odkládám i ten papír, vymýšlet zahrada se bude později.
Našla jsem zajímavé nápady na vylepšení domácnosti, ale potřebovala bych k tomu nějaké staré rámy na obrazy. Kdybyste nějaké potkali, dejte mi prosím vědět.

Cuketové zelí

Nemohu se nepodělit. Cuketu mám moc ráda, letos jsem zasadila dvě, ta jedna se jaksi rozdělila či co a tak sklízím tři rostliny. A cuket je tedy dosti. Vařila jsem z nich už lecos, ale naprosto mě dostalo zelí, jednak je chuťově výborné a za druhé nezpůsobí střevní obtíže háklivému kojenci.

A jak na to? Je to velmi prosté. Uvařte cuketu tak, jako byste vařili normální zelí.

Já jsem nastrouhala cuketu na hrubém struhadle, dala do hrnce s troškou vody, aby se nepřipálila, než pustí vodu. Osolila, okmínovala, dala maličko pepře, lžíci cukru a na drobno cibuli, a dusila. Když se mi zdála dostatečně uvařená, což mohlo být tak po půl hodině, zaprášila jsem hladkou moukou a ještě maličko podusila. Pak jsem přidala ocet, na dvě střední cukety asi dvě lžíce, ale ochutnejte a dávkujte dle svého uvážení. V této chvíli už můžete mít hotovo a dávat na stůl. Ale taky můžete vzít kelímek zakysané smetany a zamíchat ho tam. Smetana zelí krásně zjemní, zkuste, já byla hodně příjemně překvapená.

Fotku jsem chtěla udělat, ale jaksi už není, co bych vyfotila.

A kdybyste někdo chtěl cuketu, tak se stavte, ráda daruji :-)

Letní radosti